close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Leden 2011

co na koně (na sebe)

15. ledna 2011 v 20:12 jak jezdit na koni
                                                    Co na sebe
V inzerátech často nalézáme: "elegantní jezdecké boty, zachovalé, velikost 42, postoupím levně vzhledem k okolnostem." Nebo: "jezdecké kalhoty šité na míru, dámskévelikost 40, s kůží málo nošené, prodám vzhledem k okolnostem levně." Okolnosti ve kterých se tyto dámy a pánové necházejí, jsou zaviněny tím tím, že nakupovali jezdecké šatstvo v dobré víře a přesvědčení, že tím omráčí  souseda nejezdce Šulce daleko více než třemi týdnami na Kanárech. jenomže ke vší smůle dokonce i plnokrevní koně se zajímají o módu daleko méně než si dokážete představit-skoro to vypadá, že , že zašívané  a flekaté  kalhoty  stájníka a jeho svraštělá bagančata jsou jim milejší než elegantní výrobky předních módních tvůrců. Koně nereagují na holínky nebo strečové kalhoty , ale na holeň a sedací kosti, a to obojí máme i v džínách a polobotkách. Samozřejmě to vypadá poněkud směšně. Asi tak stejně, jako když se válí módní elegance v jízdárně v pilinách smíchaných s końskými koblížky. Míním tím toto: Téměř každé oblečení je pro první  tři až čtyři hodiny dobré. To už jste spadli, měli namožené svaly, víte, jestli před každou hodinou větší strach, než jste schopni překonat, také jste se již rozhodli, jestli máte zapotřebí, aby  na Vás učitel za vaše peníze řval... A také víte, jestli vydržíte . Pokud ne, neztratili jste za těchto okolností více než  hezký sen. Ale vy samozřejmě vydržíte.
A co si tedy obléknout?
Nejdůležitější je jezdecká přilba, ale pro začátek vám bude stačit helma na kolo. I když si v helmě připadáte směšně ochrání vám dostatečně hlavu. Možná, že ostatní dívky ve stáji helmu nenosí, ale je to jejich chyba! Vy helmu nosit budete a i když se nebudete zezačátku v přilbě cítit dobře, brzy si na ni zvyknete. Z vlastní zkušenosti vím, že používání jezdecké přilby je nezbytné, protože případné zranění způsobené bez přilby nebere pojišťovna ohled.  
Jezdecké kalhoty: Měli by být upnuté a nejlépe ne do zvonu a kvůli praktičnosti, by neměli být z materiálu, na který se lepí seno a sláma a nejlépe v černé. Samozřejmě vím, že závodní jezdci mají kalhoty bílé. Ale vy závodní jezdci nejste že? Protože ze začátku budete často padat a mohly by i po vyprání zůstat na kalhotách různé fleky a nevypadalo by to pěkně. Zevšeho nejvíce si však v kalhotách připadat pohodlně.
Triko: Na léto velmi praktické. nejvhodnější je triko s dlouhým rukávem. Aby vám chránilo při jízdě celé ruce(například v terénu, kde vás můžou poškrábat větve na stromech.) 
Bunda nebo vesta:  Vhodná do chladnějšího počasí. nemusí být přímo určena k ježdění. Je potřeba se v ní cítit pohodlně. Měla by být upnutější.
Boty: Měli by mít menší podpatek. Aby vám noha neproklouzla do vnitř do třmenu a při pádu by to mohlo být velmi nebezpečné. Májí vám být pohodlné.
Jezdecké rukavice:umožňují bezpečné držení otěží.
Ostruhy: Ty nechejte doma ty rozhodně potřebovat nebudete:-)

jak na koně

15. ledna 2011 v 20:11
TAKŽE ZAČÍNÁME
Toto je určeno pro tři skupiny lidí:
-Pro začátečníky, kteří se diví, že jimi jsou tak dlouho- těm řekneme, co dělají špatně
-Pro ty, kteří  se začátečníky  teprve chtějí stát a jezdectví znají doposud pouze z televize-těm řekneme, jak vypadá správný začátek.
-Pro ty, kteří na něco tak nebezpečného, jako kůň, vůbec nezamýšlejí vylézt, kteří ale chtějí u televize nebo na závodech poze pochopiz: Jak to ten Neckermann nebo Winkler vlastně dělají- vždyť se to nezná poznat! 
Stránka se ale rozhodně neobrací na jezdce, kteří považují koně za mercedec 600. O sladkém životě se zde mluvit nebude.  

Dvakrát měř jednou řež!

Tato kapitola se pokouší poslat dychtivéhočtenáře do správné školy a snaží se vysvětlit, proč existují dva druhy koní: dobří a ti, na které ho posadí.

Ježdění nezačíná nákupem ostruh, nýbrž průzkumem dosažitelných zařízení, ve kterých se vyučuje jízdě na koni. jsou to. ve všech lepších městech- jezdecký spolek jezdecké federace a dvě až tři soukromé stáje. Jak se rozhodnete není otázka peněz, protože vyuka stojí všude přibližně stejně. Je to spíše otázka koní, to ale zatím nedokážete posoudit. Za prvé, protože tomu ještě nerozumíte. A za druhé, protože si koně, který bude pod vámi trpět stejně nemůžete vybrat.  Je to otázka lidí. Jezdit na koni se neučíme tak jako jezdit autem. Po určitém počtu hodin v autoškole má zkoušející slitování i s tím nejblbějším a potvrdí mu písemně, že smí ode dneška oficiálně ohrožovat nejen sebe, ale i ostatní. Jedění na koni nikoho vážně neohrožuje, přesto se učíme nesrovnatelně déle. Než člověk najde řazení, plyn, brzdy! O jejich vlastním ovládání ani nemluvím. Výběr školy je je tedy otázkou  lidí, kteří zde jezdí, protože pokud to myslíte vážně budete muset s nimi  léta vycházet. Poaďte se do klubovny, která ve většině stájí nesmí scházet a je dalo by se říci velmi důležitá(no kde by jste si mohli sednout, když je venku mínus patnáct a vy jste zmrzlí a dát si v klidu čaj, nebo pohovořit s trenérem o svých chybách)  a poslouchejte o čem si zde lidi povídají, pokud se dozvíte i při své druhé nebo třetí návštěvě, že se zde pokaždé znovu, kam chodí dámy ke kadeřníkovi, kde šijí. Pánové které je nejlepší auto, pak se obávám, že sedíte ve špatném vlaku. Pokud se tu ale mluví o koních a jezdeckých chybách. Pokud stáj zaujímá stáj zaujímá  nejlepší místa na závodech, nemyslím na tribuně, ale v parkuru nebo drezúře, pak můžete předpokládat, že vás tu naučí jezdit.  Tak či onak jisté to není. I v lehce  snobských zařízeních  bývají učitelé, kteří se svým žákům věnují s pravou zaníceností, když poznají, že  do hodin chodí s láskou ke koním a ne kvůli drahým jezdeckým botám. A naopak, zařízení koňmi posedlá provozují řemeslo vyuky začátečníků často s výrazem gurmána, který z lásky k ženě se cítí povynován vychvalovat obyčejné pečené brambory. Ať začneme jakkoli, je to špatně. Ale začít se jednou musí! Tedy konečně začněme:-)

ObrazekHned vlastního koně??

Nevypínejte prosím internet, ještě Vám řeknu, jak se jezdí. hned vlastního koně? Když se mne ptáte, tak ne. protože když dobrý kůň svého jezdce naučí konečně jezdit , není to už dobrý kůň  a musíte hozase učit Vy, jak dobrý kůň vypadá. Vzniknou přitom mnohá nedorozumění, která jsou stejně složitá, jako kdybyste se chtěli učit psát na stroji podle not Beethovena. Pro začátečníka je důležité jezdit různé koně, protože každý  je jiný. Jezdíme-li stále stejného koně, reflexy se uspí. Člověk je brzy tak pozorný jako manžel po patnácti letech služby. A kůň se také pokaždé nerozbrečí, když jste suroví. A také ještě vůbec nevíte, jestli u ježdění zůstanete, a proč by jste se to měli dozvědět za desetitisíce, když to můžete vědět i za 200 korun za hodinu? Také o koních nemáte ještě ani páru.  Také ne každý kdo prodává koně  je dobrý človběk. Nebo se porozhlédněte , kdo by ve stáji postrádal půlku koně. Leckterý jezdec se přecenil a první láska přebila veškeré myšlenky na peníze. Nyní ho třeba ta bestie shodila a nezačala potom ani míň žřát. Zkrátka: chtěl by se s tou půlkou rozvést. Než do takového manželství vstoupíte jako domácí přítel, který se dělí o měsíční náklady, budete se muset rozhodnout, je-li vám milejší charakter koně nebo majitele. Teď jsem vám ukázala jednu z cest, ale jít musíte sami.


jak jezdit na koni

15. ledna 2011 v 20:08 jak jezdit na koni
TAKŽE ZAČÍNÁME
Toto je určeno pro tři skupiny lidí:
-Pro začátečníky, kteří se diví, že jimi jsou tak dlouho- těm řekneme, co dělají špatně
-Pro ty, kteří  se začátečníky  teprve chtějí stát a jezdectví znají doposud pouze z televize-těm řekneme, jak vypadá správný začátek.
-Pro ty, kteří na něco tak nebezpečného, jako kůň, vůbec nezamýšlejí vylézt, kteří ale chtějí u televize nebo na závodech poze pochopiz: Jak to ten Neckermann nebo Winkler vlastně dělají- vždyť se to nezná poznat! 
Stránka se ale rozhodně neobrací na jezdce, kteří považují koně za mercedec 600. O sladkém životě se zde mluvit nebude.  

Dvakrát měř jednou řež!

Tato kapitola se pokouší poslat dychtivéhočtenáře do správné školy a snaží se vysvětlit, proč existují dva druhy koní: dobří a ti, na které ho posadí.

Ježdění nezačíná nákupem ostruh, nýbrž průzkumem dosažitelných zařízení, ve kterých se vyučuje jízdě na koni. jsou to. ve všech lepších městech- jezdecký spolek jezdecké federace a dvě až tři soukromé stáje. Jak se rozhodnete není otázka peněz, protože vyuka stojí všude přibližně stejně. Je to spíše otázka koní, to ale zatím nedokážete posoudit. Za prvé, protože tomu ještě nerozumíte. A za druhé, protože si koně, který bude pod vámi trpět stejně nemůžete vybrat.  Je to otázka lidí. Jezdit na koni se neučíme tak jako jezdit autem. Po určitém počtu hodin v autoškole má zkoušející slitování i s tím nejblbějším a potvrdí mu písemně, že smí ode dneška oficiálně ohrožovat nejen sebe, ale i ostatní. Jedění na koni nikoho vážně neohrožuje, přesto se učíme nesrovnatelně déle. Než člověk najde řazení, plyn, brzdy! O jejich vlastním ovládání ani nemluvím. Výběr školy je je tedy otázkou  lidí, kteří zde jezdí, protože pokud to myslíte vážně budete muset s nimi  léta vycházet. Poaďte se do klubovny, která ve většině stájí nesmí scházet a je dalo by se říci velmi důležitá(no kde by jste si mohli sednout, když je venku mínus patnáct a vy jste zmrzlí a dát si v klidu čaj, nebo pohovořit s trenérem o svých chybách)  a poslouchejte o čem si zde lidi povídají, pokud se dozvíte i při své druhé nebo třetí návštěvě, že se zde pokaždé znovu, kam chodí dámy ke kadeřníkovi, kde šijí. Pánové které je nejlepší auto, pak se obávám, že sedíte ve špatném vlaku. Pokud se tu ale mluví o koních a jezdeckých chybách. Pokud stáj zaujímá stáj zaujímá  nejlepší místa na závodech, nemyslím na tribuně, ale v parkuru nebo drezúře, pak můžete předpokládat, že vás tu naučí jezdit.  Tak či onak jisté to není. I v lehce  snobských zařízeních  bývají učitelé, kteří se svým žákům věnují s pravou zaníceností, když poznají, že  do hodin chodí s láskou ke koním a ne kvůli drahým jezdeckým botám. A naopak, zařízení koňmi posedlá provozují řemeslo vyuky začátečníků často s výrazem gurmána, který z lásky k ženě se cítí povynován vychvalovat obyčejné pečené brambory. Ať začneme jakkoli, je to špatně. Ale začít se jednou musí! Tedy konečně začněme:-)

je to co je to je to nebo ne mohlo tam bejt nadherný video

15. ledna 2011 v 19:52

Zdroj videa je Youtube, od Thowry, tak ať se vám líbí!

konský modeling muzete kopírovat

15. ledna 2011 v 19:49
tady je konský modeling s fotka mi jednoho krásného koně a koní


klus

TOHLE JE FOTKA MěSíCE



při parkuru

krásné bílé hříbátko


tohle je ten muj nej kun model

časopisy

15. ledna 2011 v 19:27
tohle je odkaz na blog.cz časopis jezdectví stačí kliknout ZDE !!!!!!

ahoj

15. ledna 2011 v 19:20
ahojky lidičky ja jsem se rozhodla tenhle blog trochu rozpumpovat(rozjet)

ahoooj

11. ledna 2011 v 18:51
jsi právě na tomhle blogu a chces aby to tu uz nebylo takhle nudný napis mi to do komentiku tohohle clanku prosím piste mi nějaky komentiky uz tu funguju mesice a este ani 1 komentik copak tu nemam moc velkou navstevnost pres víkent tu mam navstevy pres200lidí

troja a Kora

8. ledna 2011 v 21:02
ted vam chvilinku budu psát o mém životu mezikonmi.Začalo to zhruba když sem chodila do 2 . třídy bylo mi 7let.Hned jak jsem viděla mého koně věděla jsem že budeme nerozlučné .A opravdu mé tušení se zplnilo a stalo zkutečností .Opravdu jsme ted nerozlučné.Troja je velmi naslouchavá , když je mi uzko du do staje .Pomuže mi at se deje cokoli,muj první styk s koněm byl v 1.tříde chodila jsem se pravidelně dívat do jízdárny na koně jménem Kora .Prý že kora každého kousla  a mě nekousla ani jednou . a pak už mi zakázali za ní chodit připadala jsem si jako odřízlá od světa a od reality . prostě začalo mi být hrozně smutno.a ak jsem měla svého koně vubec nevím CoJes Korou dál chudák co když jí nechaly utratit a nebo zkončila za vraty jatek to nevím 3. roky jsem ji neviděla tady je její fotka kterou jsem naposledy viděla a rozbrečela jsem se ja to newím ale prostě furt se tim děsim



tohle je muj první konsky kamarad tedy kamarádka KORA
ten její hebký čumáček kterým mě šimrala ve snech je mi do breku prominte dál to už nedopíšu...

troja

8. ledna 2011 v 20:59
ted vam chvilinku budu psát o mém životu mezikonmi.Začalo to zhruba když sem chodila do 2 . třídy bylo mi 7let.Hned jak jsem viděla mého koně věděla jsem že budeme nerozlučné .A opravdu mé tušení se zplnilo a stalo zkutečností .Opravdu jsme ted nerozlučné.Troja je velmi naslouchavá , když je mi uzko du do staje .Pomuže mi at se deje cokoli,muj první styk s koněm byl v 1.tříde chodila jsem se pravidelně dívat do jízdárny na koně jménem Kora .Prý že kora každého kousla  a mě nekousla ani jednou . a pak už mi zakázali za ní chodit připadala jsem si jako odřízlá od světa a od reality . prostě začalo mi být hrozně smutno.a ak jsem měla svého koně vubec nevím CoJes Korou dál chudák co když jí nechaly utratit a nebo zkončila za vraty jatek to nevím 3. roky jsem ji neviděla tady je její fotka kterou jsem naposledy viděla a roz